Právě teď
Podzim v Májině údolí
Vegetační sezóna pomalu končí, ale ještě stále v Májině údolí kvetou vydatné rostliny pro opylující hmyz, který se zásobuje před zimou.
V Májině údolí rozkvetly citrusy
Voňavý podzimní rozkvět citrusů v Májině údolí je pro včelky vítaný a velmi vydatný zdroj nektaru i pylu před zimními měsíci, které citrusy stejně jako naše manukové keře stráví v zimovišti chráněny před mrazem.
Mája letí, učí děti
Tradičně v předposledním srpnovém týdnu se konal pobyt dětí v Májině údolí nazvaný MÁJA letí, učí děti, letos už 6. ročník. Báječně se vydařil – stejně jako 5 předešlých. Velký dík vedoucím a instruktorům za skvělou práci. Tuto kvalitní vzdělávací akci pro děti finančně podpořilo Ministerstvo zemědělství, děkujeme.
Další snímky z pobytu dětí si můžete ve formátu .zip archivu stáhnout zde.
Drvodělky v Májině údolí
Na snímku statná drvodělka na srdečníku v Májině údolí. Pozorujeme zde tyto naše největší samotářské včely již čtvrtý rok. Rozšíření drvodělek na místo s nadmořskou výškou 430 m.n.m. je důkazem postupujícího globálního oteplování.
Kupujte kvalitní med od českých včel u českých včelařů
Jaro již skončilo a jarní český med – tak, jak jej včely vytvořily, po hrubé filtraci uhelonem s oky 0,55 mm a nikdy nezahřívaný (ve stavu zrodu, „in statu nascendi“) – je právě ukládán v chladném skladu bez přímého oslunění. Uchovává si veškerý pyl (přibližně 10 milionů pylových zrn v každé této sklenici) a všechny neporušené látky, včetně teplotně nejméně stabilních enzymů (invertáz).
U sklenic vpředu na horní polici je patrné, že i rozptýlené světlo u medu naplněného před třemi dny urychluje proces jemné krystalizace v celé hmotě. Ta je přirozenou vlastností medu s přibližným poměrem hlavních jednoduchých cukrů, fruktózy a glukózy, 1:1.
Světový den včel 2026
O smysluplnosti boje s nepůvodními druhy rostlin
Klimatická změna a šíření sucha v Evropě nás ekonomicky i ekologicky nutí přehodnotit dogmatický pohled na nepůvodní druhy.
Celík kanadský je zdrojem velkého množství nektaru i pylu v pozdním létě a na podzim.
Pohled na rozsah a reálnost problému nepůvodních druhů a rostlinných invazí je do značné míry ovlivněn filozofií ochrany přírody, jejímž úkolem má být konzervace neměnného současného stavu.
Tak ale příroda nikdy nefungovala a fungovat nebude. Přírodní procesy vždy přinášely změny – druhové migrace, následné izolace vedoucí ke vzniku nových druhů (speciaci) i ke změnám celých rostlinných a živočišných společenstev – fytocenóz a na ně adaptovaných zoocenóz v reakci na změny v prostředí.
Jejich hybnou silou byly změny klimatu, geologické procesy a v poslední době také migrace rostlinných druhů, které způsobil a dále působí člověk.
Klimatická změna a šíření sucha v Evropě nás ekonomicky i ekologicky nutí přehodnotit dogmatický pohled na nepůvodní druhy. Investovat astronomické částky do boje s přírodními procesy, které se snaží zacelit mezery v poškozených a vysychajících ekosystémech, se jeví jako ekonomicky neudržitelné a z hlediska ochrany celkové biodiverzity (včetně hmyzu) jako vysoce rizikové.
Ač je to obtížné si přiznat, ve většině případů nemá společnost reálné nástroje ani ekonomické možnosti změnám v přírodě bránit a konzervovat dřívější stav.
V podstatě by to znamenalo nutnost navrátit druhovou skladbu naší přírody a strukturu krajinných segmentů do doby před zámořskými cestami a objevy od počátku 16. století, které vedly k cílenému i náhodnému převážení a rozšiřování mnoha druhů rostlin. Takové představy a snahy jsou zcela nereálné.
Pro představu o aktuální situaci složení české středoevropské flóry (po čtvrtohorních glaciálech, kdy ustupující vegetaci stály v cestě Alpy - proto je ve srovnání s flórou Asie a Severní Ameriky stejných zeměpisných šířek druhově extrémně chudé) lze uvést následující přehled:
Do počátků lidských zásahů do krajiny rostly u nás jako původní (autochtonní) druhy – cca 2 000 druhů. Je to chudá, často vzácná, mizející nebo ohrožená flóra. Ostatní druhy naší flóry jsou tzv. allochtonní (cizáci) – cca 1 500 druhů.
Dělí se na archeofyty – druhy zavlečené před rokem 1500 (často polní plevele – chrpa, mák, heřmánek) – cca 350 druhů. Některé, ve vazbě na polní kultury, se s rostoucí intenzifikací zemědělské výroby staly i velmi vzácnými – např. koukol polní.
A na neofyty – druhy zavlečené po roce 1500. Jsou to "noví přistěhovalci" převážně severoamerického a asijského původu – cca 1 150 druhů, z nichž cca 60–90 má různě vyvinutý invazivní potenciál.
Stovky druhů rostlin se tak během několika století – z geologického hlediska v době poměrně nedávné – staly stálou součástí středoevropské flóry.
O jejich původu mimo naše území většina lidí, a někdy ani odborníků, často nemá ponětí. Tyto druhy přitom podstatně zvýšily dnes tolik žádanou biodiverzitu naší původně velmi chudé flóry.
Za invazivní se z druhů cenných pro opylovatele považují i komule, slunečnice topinambur, nepůvodní astry a mnoho dalších druhů rostlin, a dokonce se uvažuje i o invazivitě ampáku, známého spíše jako evodie, a řady dalších v nedávné době běžně vysazovaných druhů. Některé z nich jsou ale dnes již významnými, a někdy i hlavními zdroji potravy pro různé druhy opylujícího hmyzu, zejména v letním a pozdně letním období.
Šíření řady těchto druhů je přitom v poslední době zesíleno a umožněno klimatickou změnou, zejména mírnou zimou a suchými léty. Jejich úplná eradikace by znamenala další ránu pro biodiverzitu opylujícího hmyzu u nás. Potravní zdroje mnoha druhů hmyzu, které byly dříve zajišťovány jinou strukturou zemědělské výroby v české kulturní krajině, jsou dnes mizivé na polích v létě suchých a vegetačně zcela chudých, často ošetřených herbicidy.
Jen několik desítek druhů neofytů je kompetičně natolik silných, že mohou vést, a v některých případech i vedou, ke změně struktury nebo převažující složky rostlinných společenstev. To je vnímáno jako podstatný zásah do principu konzervace přírody jako neměnného (ač při změně klimatu neudržitelného) původního stavu. V dalších, většinou ale vzácných případech, hrozí nebo mohou hrozit i bezprostřední ekonomické škody. Je třeba přiznat, že některé druhy (zejména bolševník velkolepý nebo v nedávné době se intenzivně šířící starček úzkolistý) představují reálné riziko – ať už zdravotní pro člověka, nebo vytlačováním unikátních, kompetičně slabých společenstev na chráněných územích. Lze jmenovat příklady i velmi vážných hospodářských škod způsobených ve světě rostlinnými invazemi – např. tokozelku na vodních tocích v Africe nebo aktuální znehodnocení pastvin hlodášem evropským v Jižní Americe.Nevidíme ale žádné srovnatelné obrovské ekonomické škody, které by přinášely rostlinné invaze ve střední Evropě.
Náhled na ekologické škody se přirozeně liší podle toho, jak moc chceme konzervovat trvale neudržitelný současný stav fytocenóz, do kterého zasahuje mnohem zásadnějším způsobem lidská činnost a klimatická změna. Řešení problémů rostlinných invazí by se však vždy mělo opírat o důkladnou analýzu a vyčíslení bezprostředních nákladů i bezprostředních výnosů, stejně jako o analýzu budoucích příležitostí a rizik. Nezbytné je přitom hodnotit právě ekonomická kritéria, protože likvidace určitých druhů na daných lokalitách může mít jak ekonomický přínos (např. obnova pastvy), tak může být provázena i ekologickou a ekonomickou ztrátou v důsledku velkého úbytku potravy a s ním spojeného úbytku vitality a denzity populací opylujícího hmyzu – nejen včel medonosných. Bezprostřední ekonomickou ztrátu představuje i výrazné snížení celkové produkce medu, když EU je z 50 % v této produkci nesoběstačná (ČR přibližně z 25 %) a také ztrátu produkce vysoce hodnocených druhových medů.
Nyní uveďme několik příkladů druhů podstatných z hlediska včelařství a kontroverzních z hlediska nařízení EU č. 1143/2014 v České republice:
Bolševník velkolepý – modelový příklad poměrně úspěšného omezování s přísnými restrikcemi. Druh šířící se ze západních Čech (Mariánskolázeňsko, kde byl jistou dobu i "snůškovou rostlinou") je přesto znám ostrůvkovitými výskyty z celého území ČR. Ohrožuje pastviny i s průnikem do lesů. Dokáže být atraktivním zdrojem nektaru i pylu opylujícímu hmyzu.
Křidlatka japonská, kterou opyluje a její šíření umožňuje u nás běžně rozšířená opletka čínská. Dále křídlatka sachalinská a její hybrid s křídlatkou japonskou – křídlatka česká. Silně potlačované druhy na předním místě restrikčních seznamů EU a ČR. Dříve byly křídlatky ale považovány za perspektivní zdroj pro produkci biomasy i v ČR. Jsou známé kvalitní tmavé druhové medy z křídlatek, poněkud připomínající medy pohankové (příbuzné rostliny stejné čeledi), ale méně výrazné a příjemnější sladové chuti i vůně s obsahem pro lidskou výživu zdravotně cenného resveratrolu.
Klejicha syrská – pochází ze severní Ameriky, kde se na ní živí housenky motýla monarchy stěhovavého. Linné se hrubě zmýlil při pojmenování v jejím původu. Je to výborná nektarodárná rostlina. Poskytuje mnoho velmi ceněného medu vynikající kvality v Maďarsku, Rumunsku a pochopitelně také v USA a v Kanadě. V EU seznamu je na předních místech k likvidaci. Do ČR se šíří především do teplých oblastí jižní Moravy z Panonské nížiny, částečně se šíří i v Polabí a jiných teplejších lokalitách ČR na lehčích až písčitých půdách.
Netýkavka žláznatá – další likvidovaná invazivka. Soupeří hlavně s kopřivami podél eutrofizovaných vodních toků. Je velmi cenným zdrojem nektaru pro včely a zejména čmeláky, stejně jako křídlatky a klejichy, v pozdním létě, kdy na mnoha místech je absolutní nedostatek nektaru v přírodě.
Pajasan žláznatý – rychle rostoucí teplomilná invazivní krátkověká dřevina, šířící se samovolně hlavně na jižní Moravě, ale i v "tepelných ostrovech" měst. Tento dvoudomý strom je velmi vydatným zdrojem nektaru. Známe již i druhové medy dobré kvality z jižní Moravy, dříve i z Vídně, Prahy a jiných větších evropských měst.
Velké kontroverze vyvolává stále i trnovník akát – klíčový zdroj medné snůšky na Moravě, jihozápadním Slovensku, Maďarsku i celém Balkánu. Podíl akátového medu na roční celkové produkci medu v České republice je v průměru 20 % tj. 1500–2000 tun v hodnotě minimálně 225 mil. Kč. Hodnota této produkce v zemích Balkánského poloostrova je ovšem nejméně 10krát větší. Již z tohoto hlediska jsou představy o potřebě vymýcení akátin v Evropě zcela absurdní. Ostatně severoamerický akát představuje hlavní snůšku včel i ve východní Asii - např. na Korejském poloostrově.
Javor jasanolistý – jeden z nejcennějších zdrojů pylové výživy včel v pozdním předjaří.
Dalšími cennými zdroji pylu pro včely medonosné, samotářky a čmeláky jsou janovce a vlčí boby. Rovněž severoamerické celíky kanadský a obrovský jsou zdrojem velkého množství nektaru (známý je i kvalitní druhový med z celíků) i pylu a cennou živnou rostlinou i pro mnoho druhů pestřenek.
Jakkoli je ochrana původní biodiverzity považována za legitimní cíl, koncept „původnosti“ je však v biologii často arbitrární. Pokud bychom šli do důsledků, museli bychom se ptát, které období je to „správné původní“ – doba poledová, kterou provázely velké klimatické změny, raný středověk, nebo rok 1500? Přitom absolutní snaha o eradikaci (úplné vyhubení) nepůvodních druhů rostlin naráží na tvrdou ekonomickou realitu. Evropská unie odhaduje roční náklady spojené s invazními druhy (včetně živočichů a patogenů) na 12 až 20 miliard EUR. Z toho podstatná část padá na snahy o plošnou likvidaci rostlin, která je často předem odsouzena k neúspěchu.
Pokud bychom přistoupili k úplné eliminaci klíčových neofytů, ekonomické dopady by se dělily do dvou hlavních kategorií: přímé náklady na likvidaci a ušlý zisk ze ztráty ekosystémových služeb.
- Odhadované náklady na likvidaci a management zahrnují:
- Mechanickou a chemickou likvidaci: Odstranění odolných druhů, jako je křídlatka nebo bolševník, vyžaduje víceleté zásahy. V ČR se například náklady na likvidaci křídlatky na 1 hektaru pohybují ve stovkách tisíc až milionech korun. Plošná likvidace invazivních neofytů v rámci celé ČR by stála desítky miliard korun bez záruky trvalého úspěchu.
- Následná péče:Pouhé odstranění invazivního druhu nestačí. Uvolněná nika musí být osázena a udržována, jinak prostor okamžitě obsadí jiné ruderální či invazivní druhy. To představuje trvalý mandatorní výdaj pro státní správu i soukromé vlastníky půdy.
- Finanční ztráty pro včelařství a ekonomiku
- Přímá produkce medu: Jak již bylo zmíněno, jen akátový med představuje v ČR hodnotu minimálně 225 milionů Kč ročně. V celoevropském měřítku (zejména Maďarsko, Rumunsko, Balkán) jde o produkci v hodnotě stovek milionů EUR. Úplná likvidace neofytů včetně těch, které poskytují pozdní snůšky (klejicha, netýkavka, zlatobýl, křídlatka aj.) by znamenala drastický propad produkce medu v Evropě a krach mnoha komerčních včelařství.
- Zvýšené náklady na péči o včelstva: Bez pozdně letních zdrojů nektaru a pylu z nepůvodních druhů vznikají v krajině „hladová okna“. Včelaři by museli více investovat do umělého dokrmování cukrem, a dokonce i pylovými náhražkami, což by zvedlo náklady o desítky procent na včelstvo a snížilo vitalitu zimních generací včel. Současně by došlo k extrémnímu zhoršení výživy divoce žijících opylovatelů, často v naší v létě vysychající krajině převážně závislých na neofytech.
- Hodnota opylování (Ekosystémová služba): Ekonomická hodnota opylování hmyzem je pro zemědělství obvykle vyčíslována jako 10krát až 15krát vyšší než samotná produkce medu. Oslabení populací včel a volně žijících opylovatelů (čmeláků, samotářek, motýlů, pestřenek) v důsledku ztráty neofytů by se projevilo propadem zemědělských výnosů u hmyzosnubných plodin (řepka, slunečnice, ovocné sady) v řádech miliard korun ročně jen v rámci ČR.
V kontextu klimatické změny můžeme hodnotit plošnou likvidaci významných neofytů z hlediska krátkodobých i dlouhodobých ekonomických a ekologických dopadů s přihlédnutím k rozšiřujícímu se suchu a oteplování.
| Aspekt | Charakteristika | Ekonomický / Ekologický dopad |
|---|---|---|
| Náklady | Extrémní výdaje na herbicidy, těžkou techniku a lidskou práci. | Vyčerpání rozpočtů ochrany přírody na úkor jiných, efektivnějších projektů. |
| Výnosy | Lokální uvolnění prostoru pro kompetičně slabší původní druhy. | Pozitivní efekt pouze na specifických maloplošných biotopech (např. rašeliniště, stepi). |
| Ztráty | Okamžitý propad snůšky nektaru a pylu pro opylovatele. | Výrazný pokles produkce medu, podvýživa řady hmyzích populací v pozdním létě. |
Dlouhodobé hledisko a klimatická změna (5+ let)
Zde se naplno projevuje nereálnost snah o konzervaci historického stavu a z nich plynoucích hrozeb. Klimatická změna mění pravidla hry a nepůvodní druhy se často stávají jedinou záchranou pro udržení funkčních ekosystémových vazeb.
- Kolaps opylovacích sítí v obdobích sucha:Původní mělkokořenné rostliny v horkých letních měsících zasychají a netvoří nektar. Hlubokokořenné nepůvodní dřeviny i byliny (akát, pajasan, tolice vojtěška, vičenec ligrus, některé komonice, celíky, vlčí boby aj.) dokážou čerpat vodu i v extrémním suchu a poskytují potravu v době, kdy původní flóra selhává. Jejich absence by vedla ke kolapsu populací hmyzu.
- Eroze a degradace půdy: Mnoho neofytů (akáty i křídlatky na ruderálních stanovištích) plní protierozní funkci tam, kde by vlivem sucha původní vegetace nepřežila.
- Ztráta konkurenceschopnosti evropského zemědělství: Bez zdravých populací opylovatelů klesne efektivita produkce potravin, což povede ke zdražování a nutnosti dovozu ze zemí s odlišnými environmentálními standardy.
Proto je na místě změna paradigmatu:
- Akceptace adaptivních ekosystémů: Místo plošného boje za desítky miliard lze finance přesměrovat na precizní ochranu a výzkum nejcennějších lokálních biotopů a zbytek krajiny nechat adaptovat se na nové klima i s pomocí nově příchozích druhů.
- Komerční využití: Využití potenciálu nepůvodních druhů pro včelařství, produkci biomasy (energetické plodiny) nebo získávání cenných látek (resveratrol z křídlatky).
Můžeme také konstatovat, že na území ČR byla v minulosti vysazena řada druhů nepůvodních vrb a topolů, které
jsou cennými zdroji pastvy včel v předjaří. Genetický materiál těchto druhů má schopnost pronikat i do genofondu našich původních středoevropských vrb a topolů,
a vznik nových hybridů přitom není příliš sledován.
Rozpory, které bezprostředně nesouvisí s problematikou opylujícího hmyzu, jsou i mezi zájmy ochrany přírody a ekonomickými zájmy lesnictví. Příkladem je snaha o potlačování dubu červeného, borovice vejmutovky a borovice černé nebo douglasky tisolisté v našich lesích.
Zvláštní případ představuje aktuální šíření starčeku úzkolistého, který stejně jako jiné druhy starčeků obsahuje v nektaru pyrrolizidinové alkaloidy. Je to však, jako mnohé jiné invazivní druhy, rostlina kvetoucí většinou až od pozdního léta. Šíří se v posledních letech rychle kolem komunikací – zejména dálničních. Včelám ale tyto alkaloidy významněji neškodí a běžně se ani do medu nedostávají. Je to opět spíše rozšíření pastevních příležitostí na konci vegetačního období.
Podrobněji je o jednotlivých druzích původní i nepůvodní české flóry, včetně jejich invazního potenciálu a případných rizik, pojednáno v knize Včelí pastva, kterou vydal Spolek pro rozvoj včelařství MÁJA.
Názory, že jmenované i další invazivní rostliny působí negativně na včelstva nebo i jiné opylovatele, považujeme za nepodložené. Je tomu právě naopak. Problém rostlinných invazí jistě existuje, má však specifické příčiny a také často zveličované důsledky.
MÁJA letí, učí děti
I v letošním roce organizuje náš spolek s finanční podporou Ministerstva zemědělství letní pobyt dětí v Májině údolí. Máte-li kolem sebe zájemce, neváhejte, kapacita se rychle plní. Kontakt najdete na letáčku.
Sázejme lísky
Výzva spolku MÁJA
Žíznivý start: Proč včely v předjaří potřebují vodu?
Včely v předjaří vyžadují vodu k ředění krystalizovaných zásob a produkci krmné kašičky pro plod. Vzhledem k nízkým teplotám vzduchu hrozí při delších letech k vodnímu zdroji prochladnutí a následný úhyn létavek. Umístění napajedla v bezprostřední blízkosti úlu minimalizuje tyto ztráty a zajišťuje plynulý jarní rozvoj včelstva. Pozor, včely neumí plavat! Na hladině musí být nějaký „plovák“, např. korek nebo do vody vložte mech, rašelinu, keramzit… Včely pak bezpečně pijí z vlhkého povrchu, aniž by jim hrozilo utonutí.
Setkání předsedy spolku s ministrem zemědělství
18. února 2026 se na Ministerstvu zemědělství uskutečnilo pracovní setkání ministra zemědělství Ing. Martina Šebestyána MBA s předsedou Spolku pro rozvoj včelařství MÁJA RNDr. Václavem Švamberkem. Byly zevrubně probrány hlavní bolesti současného včelařství, např. dovozy medu z třetích zemí za dumpingové ceny s podezřením na falšování, ekologická situace, zdravotní stav v chovech včel, možná prevence před šířením sršně asijské na území ČR a další.
Na snímku zleva vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství MZe Mgr. Patrik Mlynář, náměstkyně člena vlády Ing. Jaroslava Špalková, ministr zemědělství ing. Šebestyán a dr. Švamberk.
Celostátní turnaj: SNUBNÍ LET!
Spolek MÁJA vyhlašuje celostátní turnaj v simulaci snubního letu!
Turnaj začíná v neděli 15. února od 14.00, hraje se do středy 18. února 22.00.
Do hry vstoupíte zde: https://ingr.work/hra/
Určitě se pobavíte! Mohou hrát dospělí i děti, ke hře je potřeba monitor počítače, myš a připojení k internetu.
Hráči se zapisují jménem nebo přezdívkou a e-mailovou adresou. E-mailová adresa hráče se nezveřejňuje, slouží jen pro administrátora ke komunikaci s vítězi. Hráči s nejlepšími časy TOP 10 získají bestseller Dobrý dům, nový román v nabídce Spolku pro rozvoj včelařství MÁJA.
Jestliže nejste včelaři, a nevíte, co je snubní let, zde je stručné objasnění:
Co znamená snubní let?
Snubní let je let mladé včelí matky za účelem páření s trubci ve vzduchu. Matka si během něj vytvoří zásobu spermií na celý život, zatímco trubci bezprostředně po aktu hynou.
Shromaždiště trubců je fascinující úkaz, který by se dal přirovnat k seznamce pod širým nebem. Je to místo, kde se ve vzduchu koncentrují tisíce trubců z celého okolí a čekají na přílet mladé matky. Trubci zde nelétají těsně nad zemí. Drží se v létajícím mraku ve výšce zhruba 10 až 40 metrů. Mají odtud skvělý přehled, aby jejich tykadla zachytila pachovou stopu matky.
Jakmile se v oblasti objeví matka a trubci ucítí její feromon, nastane doslova šílenství. Trubci ji začnou pronásledovat a vytvoří za ní útvar připomínající kometu s dlouhým ocasem. V čele trubčí komety jsou ti nejrychlejší a nejsilnější. Páření probíhá v plném letu a trvá jen pár sekund
Na jedno shromaždiště se slétají trubci z okruhu až 7 kilometrů. Tím příroda zajišťuje, že se matka nespáří se svými bratry z vlastního úlu (prevence příbuzenského křížení), ale vybere si ty nejlepší geny z celé oblasti. Trubec po spáření hyne a padá k zemi.
Snubní let je pro mladou matku bez nadsázky nejnebezpečnějším dnem v jejím životě. Zatímco v bezpečí úlu je chráněna, venku na ni čeká Mission Impossible. Stačí jedna chyba nebo trocha smůly a včelstvo osiří. Velkými riziky jsou ptáci nebo sršně, poryv větru, déšť. Když se matka při návratu splete a vletí do cizího úlu, tamní strážkyně ji okamžitě identifikují jako vetřelce a usmrtí ji.
V úlu, ze kterého vylétla, je matka netrpělivě očekávána včelami, které rozprašují na česně (= vchod do úlu) specifickou navigační vůni.
Když všechno dobře dopadne, matka za 2 až 4 dny začíná klást svá první vajíčka.
Poslední hřebíček do rakve evropského včelařství?
Evropská včelařská asociace (EBA) vyjadřuje v aktuálně připravovaném dopise určeném komisaři pro zemědělství a potravinářství EU Christophe Hansenovi (Lucembursko) hluboké znepokojení nad obchodní dohodou EU-Mercosur a dalšími jednáními (např. s Indií), které povedou k výraznému nárůstu dovozu medu do EU, a upozorňuje na nedostatečné mechanismy pro monitorování a ověřování pravosti a kvality dováženého medu. EBA požaduje okamžité zřízení referenční laboratoře EU (EURL) pro med, urychlení práce Platformy pro med a zavedení cílené výjimky v právních předpisech o hraničních kontrolách, která by zajistila systematické fyzické kontroly produktů s vysokým rizikem podvodů, bez ohledu na jejich klasifikaci z hlediska rizika pro veřejné zdraví, aby se zabránilo podvodům, ochránila ekonomická životaschopnost evropských včelařů poskytujících nepostradatelné opylovací služby a zajistila ochrana spotřebitelů před falšovaným medem.
Jaké jsou důvody pro vyjádření tohoto znepokojení v připravovaném dopisu komisaři pro zemědělství a potravinářství EU?
Evropa není v produkci medu soběstačná (pokryje jen asi 60 % spotřeby), zbytek se musí dovézt. Hlavními hráči na poli dovozu medu do EU jsou v posledních letech Čína a Ukrajina – v ČR téměř výhradně druhý z nich. Z Číny i z Ukrajiny se do EU ročně importuje přibližně stejné množství – více než 60 000 t medu. Čína je dlouhodobě největším exportérem medu chovajícím 9,5 mil. včelstev. K masivnímu nárůstu importu z Ukrajiny došlo již po stanovení nižších bezcelních kvót pro dovoz medu několik let před válkou na Ukrajině. Tento import začal dále masivně narůstat s úplným uvolněním importu v důsledku bezcelního styku kvůli válce. Med, který se dříve exportoval hlavně do USA, začal směřovat do EU. Znepokojivé je, že tento export stále rostl i v posledních letech a přesáhl již hodnoty maximální dříve udávané statistické produkce celé země 50 000 – 60 000 tun, což je obtížně vysvětlitelné. Proto bylo nutné vrátit se k mírné regulaci s nastavenou stále velmi vysokou bezcelní kvótou. Na Ukrajině, která je stále evropskou včelařskou velmocí, je po poklesu v důsledku války asi o 0,5 milionu včelstev chováno 2 200 000 včelstev. Přesto celkový export v posledních letech stále narůstal až na bezprecedentně rekordní hodnoty v posledních 2 letech. Pro srovnání Polsko s intenzivním zemědělstvím a včelařstvím, kde jsou chovány 2 000 000 včelstev (o přibližně 10 % méně než Ukrajina) má i v dobrých letech produkci medu do 25 000 tun a Česká republika s dnešními 600 000 včelstvy produkuje do 8 000 tun medu.
Protože EU evidentně naprosto nezvládá kontrolu dováženého medu z východních směrů, o čemž svědčí řada dodatečných skandálních zjištění sofistikovaného falšování ve velkém rozsahu ze vzorků v obchodní síti, představuje další bezcelní dovoz (na který nikdy nepřistoupili v USA) ze zemí Mercosur riziko „posledního hřebíčku do rakve evropského včelařství“. Ve skupině Mercosur jsou totiž 3 velmi významní hráči světového obchodu s medem, kteří jsou zatím při dovozu do EU zatížení clem 17,3 %: Argentina s vysoce intenzivním chovem včel (3 mil. včelstev) produkuje asi 70 000 tun medu, ze kterého je více než 90 % určeno na export. Zatím do EU vyváží přes 20 000 t a je proto hlavním exportérem z Mercosuru. Druhým exportérem skupiny je Brazílie. Má stejný počet včelstev jako Ukrajina (2,2 mil. včelstev) a produkci medu do 60 000 tun, ze kterých je polovina určena na export. Z toho do Evropy míří v posledních letech méně než 5 000 tun, ale značný potenciál zde zůstává – například v roce 2012 vyvezla Brazílie do EU 22 000 tun medu. Třetím exportérem skupiny Mercosur je Uruguay. V této zemi s třetinovým počtem obyvatel než v ČR, ale s více než dvojnásobnou rozlohou, je počet včelstev stejný jako u nás. Produkce medu dosahuje 12 000 tun, ze kterých je 10 000 tun určeno na export. Většina exportu z Mercosur zatím – především z cenových důvodů – míří mimo EU.
Indie do EU po předcházejících skandálech kvůli výskytu reziduí nepovolených látek a sirupů vyváží zanedbatelné stovky tun medu. Riziko likvidace evropského včelařství v případě jakékoli výhody pro import medu z této země do EU je však stejně jako v případě zemí Mercosur obrovské. Indie by byla schopna EU trh svým ročním exportem medu blížícím se 100 000 tunám doslova zaplavit. Zatím tato produkce z 4,5 mil. včelstev směřuje převážně do USA a Saúdské Arábie.
Dohoda mezi EU a zeměmi Mercosur (Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay) byla politicky dojednána již v roce 2019, ale dosud nebyla ratifikována. Čeká na schválení členskými státy EU, kde naráží na odpor, zejména Francie, která vnímá, že za potenciální ekonomickou pomoc s exportem evropské automobilové produkce by zaplatilo evropské zemědělství.
Pokud by dohoda vstoupila v platnost v aktuálně navržené podobě, neznamená to ale zrušení cla na veškerý med. Fungovalo by to následovně. EU otevře pro země Mercosur bezcelní kvótu ve výši 45 000 tun medu ročně. Dosažení bezcelní kvóty má trvat 6 let postupného snižování cla stejně jako pro Vietnam, který výhody vyvážet med do EU bezcelně dosáhl již v létě loňského roku. (Kvůli známým kvalitativním problémům se vietnamská produkce medu na EU trhu příliš neprosadila a EU nakupuje čínský med převážně napřímo). Teprve po 6 letech by platila celní sazba 0 % pro 45 000 tun medu ze zemí Mercosur ročně.
Proč o tom jednáme? Země Mercosuru (hlavně Argentina a Brazílie) vyvážejí do světa ročně přes 100 000 tun medu. Kvóta 45 000 tun tedy nepokryje celý jejich exportní potenciál. Pro evropské včelaře je to ale i tak citlivé téma, protože 45 000 tun levného bezcelního medu může dále srazit ceny na trhu, kde již nyní cenu určují dovozy medu pochybné kvality za dumpingové ceny, na které v současnosti nedosahují ani země Mercosur, a dokonce často ani země s dřívějšími a stále platnými dvojstrannými dohodami s EU – Mexiko, které má již bezcelní dovoz medu do EU od roku 2000 a Chile (přidružený člen Mercosur), které samo uplatňuje bezcelní dovoz do EU od roku 2003.
Včelařství v zemích Mercosur s významným exportem medu.
Země s nejvyššími počty včelstev – v ČR aktuálně již jen 0,6 milionu včelstev.
Vývoj importu medu do EU a jeho ovlivnění zákazy, celními bariérami a jejich rušením na příkladu Číny a Ukrajiny.
Vývoj produkce a exportu medu na Ukrajině v posledních letech.
Import medu do ČR: země Mercosur (co bývalo není) – Čína (?) – Ukrajina (co nebývalo je).
Vliv a nezbytnost regulací je evidentní i v extrémně liberální EU obchodní politice.
Novinka! Román z včelařského prostředí
Dobrý dům je poutavý příběh z prostředí organizovaného včelařství v devadesátých letech minulého století. Tehdy bylo v ČR tunelování nepěknou módou a podle tohoto románu ani včelaři neušli pokusu o vytunelování jejich organizace. Podrobnosti najdete v rubrice Nabízíme - viz menu vlevo.
Novoroční projev předsedy spolku
O duchu úlu a hledání světla v čase adventním
„Nepotěšil jste mě, ani já vás nepotěším,“ říká starý profesor v oné nesmrtelné české filmové klasice. Kdyby se dnes rozhlédl kolem sebe, možná by ta slova pronesl s ještě větší tíhou. Žijeme v době, která nás často netěší.
Zdá se, jako by se lidé přestali bát svých chybných rozhodnutí a špatných činů. Ztráta strachu a respektu je přitom, jak víme, často vlastností psychopatů. Mnozí z těch, kteří dnes hýbou světem, jsou podle slov Miky Waltariho z Egypťana Sinuheta snad i „horší než krokodýl vytažený z Nilu“. Investuje se do zabíjení, ve velkém se lže a manipuluje. Proč? Protože lež je hladká, zlatavá a sladká jako med z plástů. Zato pravda? Ta bývá drsná, šedivá a hořká. A tu lidé, zvyklí na pohodlí iluzí, nechtějí znát hned.
V tomto divadle světa není lepšího partnera pro chytrého, vypočítavého a úskočného realistu, než je důvěřivý idealista – snílek. Je to tanec, který nás často vede do záhuby.
Při pohledu na to dnešní lidské hemžení se nelze ubránit myšlence Maurice Maeterlincka, belgického nositele Nobelovy ceny za literaturu: „Kdyby nás pozoroval někdo z jiného světa, tak jako my pozorujeme včely, viděl by možná také jen zmatené hemžení bez zjevného cíle? Jsme si jisti, že i námi nehýbe nějaký ‚duch úlu‘, kterého si nejsme vědomi a kterému říkáme osud?“ ( Život včel (La Vie des Abeilles, 1901))
Včelstva svůj cíl, dobrý duch úlu, mají. Používají ostražitou a pohotovou inteligenci. Chovat se je naučila o mnoho milionů let delší životní zkušenost než je ta naše. Je uložená v jejich genech. Chovají se racionálně pro trvale udržitelné přežití své i ostatních druhů v přírodě. Naše vědomosti, naše pýcha na často zneužívaný rozum, jediný velký dar naší velmi krátké evoluční historie, nám nakonec někdy dopomáhají jen k tomu, že umíráme daleko bolestnější a smutnější smrtí než zvířata, která nic nevědí a netrápí se předtuchami.
Společnost se ocitá v podivném rozpoložení. Je to patrné i na malých věcech, které zrcadlí ty velké. I na včelu medonosnou a její chov i postavení v přírodě, symbol píle a řádu, se dnes útočí z různých a často protichůdných stran. Zatímco ve Skandinávii, kterou jsme nedávno v rámci odborných exkurzí Apimondie navštívili, mají jasno, že včelaři jsou přátelé a nikoli konkurenti a včely medonosné mají nezastupitelnou úlohu v ekosystémech, u nás a jinde ve světě to tak vždy není. Společenské organizace, instituce, představitelé vědy a výzkumu, které by měla pojit láska k přírodě a snaha o spolupráci na cestě ke smysluplnému cíli, se utápějí v otevřených i skrytých vzájemných útocích a nepochopení.
I svět kolem nás se stal zvláštním panoptikem nesmyslných nápadů a nedomyšlených teorií, jako by chtěl za každou cenu potvrdit zákon rostoucí entropie a chaosu. Prožíváme krizi tradičních hodnot – to, co je tradiční, je nálepkováno jako nemoderní a hloupé, ba zavrženíhodné. Standardem se stávají rodiny bez dětí, svazky bez manželství. Až k nevíře je, jaká míra povýšené, nacionálně šovinistické hlouposti cloumá celými národy, ten náš nevyjímaje. Přitom současný svět je pestrý a globální, vyžadující spolupráci, není to svět úzce nacionální. Genetika nám o tom denně i u našeho druhu přináší nezvratné důkazy.
Je z toho všeho vůbec nějaká cesta ven?
Myslím, že ano. Není však jiné cesty k pravdě než poznání, pojmenování a odmítnutí lži. Je to cesta pochybování, která nás vede ke zkoumání věcí a k blížení se obrazu pravdy. Musíme se však smířit s tím, že absolutní pravdy my, obyčejní smrtelníci, nikdy nedosáhneme.
A právě zde, v bodě smíření a pokory, leží odpověď na otázku smyslu života. Jak ho naplnit? Aktivitou, která činí život druhých lepším, nebo alespoň snesitelnějším.
Blíží se Vánoce. Čas, který není jen o shonu, ale o hluboké symbolice. Je to čas zrození nového slunečního cyklu, symbolizovaného v řadě náboženství narozením dítěte. Dítěte, které je odvěkým symbolem budoucích nadějí.
Tak se alespoň snažme, abychom v sobě probudili to dítě, kterým jsme kdysi byli. Naplňme tuto naději života dobrým duchem lidství a jeho nejprostším a nejdůležitějším úkolem: čiňme život jiným lidem a živým bytostem lepším, radostnějším, nebo alespoň o trochu snesitelnějším.
Přeji Vám hezké adventní dny a krásné Vánoce.
RNDr. Václav Švamberk
předseda Spolku pro rozvoj včelařství MÁJA
Narodil se Májin kalendář 2026
Tradiční včelařský kalendář našeho spolku pro příští rok je na světě. I letos se pěkně povedl.
Webinář dr. Švamberka o Apimondii 2025
Apimondia 2025 ve Skandinávii je tu
Dánská Kodaň letos na konci září hostí mezinárodní včelařský kongres a světovou včelařskou výstavu Apimondia. Kromě pěti dnů nabitých prezentacemi výstupů práce stovek vědců z oboru apidologie aj. z celého světa a rozlehlé výstavy všeho pro včelařství se koná řada odborných exkurzí, na kterých navštívíme norské, dánské a švédské včelaře. Ano, delegace našeho Spolku pro rozvoj včelařství MÁJA bude jako vždy při tom a pohotové aktuální zpravodajství a poznatky najdete v rubrice Apimondia (v menu vlevo) a také ve skupině našeho spolku na Facebooku. Souhrnnou informaci a originální dokumentární film z této největší světové včelařské události představí předseda našeho spolku dr. Švamberk na webovém semináři 9. listopadu od 16.30.
Mája letí, učí děti 2025
Tradiční pobyt dětí v Májině údolí s názvem MÁJA letí, učí děti se uskutečnil jako vždy v druhé polovině srpna. I letošní 5. ročník se báječně vydařil. Účastníci zažili spoustu her a dobrodružství, nasáli nová poznání o včelách a dalším opylujícím hmyzu v širokých ekologických souvislostech a prokázali velmi dobré znalosti o opylovatelích při testech a plnění samostatných úkolů. Velký dík patří týmu vedoucích a instruktorů, kteří vedli program nápaditě a s vysokým nasazením, takže se neustále něco zajímavého dělo.
Kvalitní vedoucí a instruktoři jsou podmínkou výborné realizace programu. Děkujeme. Zcela vpravo hlavní vedoucí pobytu specialista na práci s (nejen) včelařskou mládeží Jirka Cafourek.
Dobrá nálada panovala po celou dobu pobytu. Akce Mája letí, učí děti se skvěle vydařila.
Součástí programu byly projekce dokumentární filmů.
Před večerkou se vždy koná hodnocení, při kterém každý účastník vyjádří, co se mu ten den líbilo a co nelíbilo.
Soutěž družstev probíhala po celou dobu pobytu. Vyhodnocení a vyhlášení výsledků bylo napjatě očekáváno a samozřejmě spojeno s velikou radostí vítězů.
Účastníci pobytu nejen získávali nové poznatky z říše opylujícího hmyzu, ale museli je také při řadě úkolů prokázat.
Součástí pobytu dětí v Májině údolí s názvem MÁJA letí, učí děti je oblíbená výtvarná aktivita.
V Májině údolí rozkvétají i zdi
Ve vertikárních záhonech na stěnách budovy Májina údolí se pěkně daří suchomilným netřeskům a rozchodníkům, které v pozdním létě krásně rozkvétají a poskytují opylujícímu hmyzu velice potřebný nektar i pyl.
Krmení zahájeno
Předseda našeho spolku dr. Švamberk včelaří přes 40 let a součástí jeho celoživotní vášně pro chov včel jsou inovace a modernizace. Do procesů včelařských prací zapojuje nové technologie, promýšlí a realizuje vylepšení standardních postupů. Po ukončení letního medobraní jsme v Májině údolí zahájili krmení včelstev pomocí misky se zvrásněnými vnitřními stěnami a vloženou slámou, do které výkonné čerpadlo rychle z velké lahve napustí krmivo. Tento postup je dr. Švamberkem v současnosti vyhodnocen jako nejlepší pro včely i včelaře (dokud dr. Švamberk nepřijde na ještě lepší:-).
Kontrola kladení matek v oplozovacích oddělcích
Každý dobrý včelař v květnu, kdy jsou včelstva v největší síle, tvoří oddělky. V Májině údolí jsme vytvořili oplozovací oddělky v polovině května, jak zaznamenáno níže, a v polovině června jsme zkontrolovali, jak v nich kladou čerstvě vylíhlé včelí matky. Kladou velmi zdatně.
Černý bez v plném květu, medobraní je tu
Pro včelaře je dobrým ukazatelem, kdy zahájit první medobraní, rozkvět keřů černého bezu. Když začne vytáčet medové plásty dříve, riskuje nezralý med. Když později, hrozí, že med zkrystalizuje v plástech, obzvlášť v oblastech s hojností řepky na polích. Zkrystalizovaný med je obtížné z plástů dostat. Počasí letošního května příliš včelám, resp. tvorbě medu nepřálo, ale každé medobraní je v Májině údolí svátkem. Ať je medu hodně nebo méně.
Světový den včel
Kdo nemnoží, živoří aneb oddělky musí být
V květnu jsou včelstva v největší síle a tedy je nejvhodnější období, aby si včelaři připravili nová včelstva neboli oddělky. Ať už pro rozšíření počtu včelstev, nebo pro vyrovnání případných ztrát v budoucím období. Založení oddělků předchází chov matek. Hladký průběh těchto prací v Májině údolí zajišťuje předseda našeho spolku RNDr. Václav Švamberk.
Je třeba vybrat správné plodové plásty.
Inkubátor s matečníky.
Umístění matečníků v trojoddělku.
Zakrýt oddíly fólií, víko a hotovo.
V Májině údolí bzučí hluchavky
Od konce dubna až do října kvetou hluchavky. Pro opylující hmyz a zejména pro čmeláky jsou dlouhodobým vynikajícím zdrojem nektaru i pylu. Proto v Májině údolí najdete hojnost všech druhů hluchavek. Při seči se jim pečlivě vyhýbáme
MÁJA letí, učí děti
Také v letošním roce se v Májině údolí uskuteční hravý a vzdělávací pobyt mládeže s názvem Mája letí, učí děti. Je to už pátý ročník velmi oblíbené akce, při které účastníci načerpají hodně nových znalostí o včelách a dalším opylujícím hmyzu a zažijí mnohá dobrodružství. Projekt je realizován s finanční podporou Ministerstva zemědělství, děkujeme.
Skvělý angrešt pro včely i lidi
V těchto dnech včely a čmeláci v Májině údolí vyhledávají květy srstky angreštu nebo také meruzalky srstky. Přestože je nyní mnoho pastvy všude kolem, protože na severním Plzeňsku bohatě rozkvetly slivoně, na angrešt se ve včelím světě nezapomíná. Je totiž vynikajícím zdrojem kvalitního nektaru, byť pylový přínos je slabší. Pro lidi plody angreštů přinášejí mnoho benefitů pro zdraví: obsahují vitamíny A, C, E a celou škálu B i řadu potřebných minerálů.
Kvetou výživné ladoňky a ladoničky
V Májině údolí se na začátku dubna na mnoha místech v trávě krásně modrají ladoňky a ladoničky, které jsou velmi atraktivním zdrojem pylu i nektaru. Jsou to rostliny myrmekofilní – jejich semena rozšiřují mravenci.
Obletované dříny
V Májině údolí rozkvétají dříny, které jsou pro včely bohatým zdrojem nektarové i pylové výživy. Však je o ně velký zájem. Zvláště při panujícím suchém předjaří jsou tyto keře významné pro včelí pastvu, protože jim sucho nevadí.
Rozkvétají časné rostliny předjaří
Včely v prvních pěkných dnech předjaří čerpají výživu z nejčasnějších zdrojů potravy. V Májině údolí kvetou talovíny a vilín.
Uplynulý rok v několika obrazech aneb činnost v Májině údolí 2024
Novoroční projev předsedy spolku
Narodil se Májin RECEPTÁŘ
V tomto novém dílku z pera našeho spolku jsme shromáždili roky zkoušení a zkušeností se zpracováním včelích produktů, zejména medu, v kombinaci s dalšími (super)potravinami. Ovoce s medem, nápoje s medem, medové zmrzliny… chcete-li v kuchyni tvořit zdravé pochoutky, je Májin RECEPTÁŘ dobrý pomocník.
Vánoční zamyšlení předsedy spolku
Jezdím již mnoho let poměrně často metrem. Je to dobrá příležitost pozorovat změny, které nastávají v chování lidí. Nedávno jsem se zaměřil na statistiku aktivit pasažérů a zjistil, že v průměru se 4 lidé z 5 dívají celou cestu do mobilů. Dokonce i ti, kteří patří k sobě, spolu nekomunikují a dávají přednost čtení a posílání zpráv.
Ti mladí píší navíc tak rychle, až je to pro mě stresující. Jejich rychlosti a rychlosti tohoto světa již má generace přestává stačit. Píšu pomalu, ale říkám si, že zase s malým počtem chyb. Přemýšlím nad každým slovem a mládí, jak se zdá, chybovost – a možná nejen gramatická – příliš netíží.
Jenže ti mladí budou vytvářet podobu světa za pár let. Měli by analyticky myslet. Mám obavy, že se mohou stát jen biologickými stroji řízenými důmyslnou reklamou a propagandou. Bojím se, že v digitálním světě, kterému začíná pomalu vládnout umělá inteligence, se budou lidé rozhodovat a konat jako počítače. Nakonec bychom mohli být hnáni a řízeni světem nových sociálních sítí na internetu, nuceni mu sloužit místo toho, aby tyto prostředky sloužily nám a pomáhaly zlepšit náš život.
Svět se změnil nenápadně, ale nezvratně. Pošleme opět tisíce SMS a e-mailů v předvánočním čase, protože mnozí máme mnoho desítek kontaktů a snažíme se na ně nezapomenout. Ale jaký je a bude výsledek? Můžeme vůbec porovnat s realitou digitální doby efekt dávných hmotných pohledů psaných rukou a setkávání se tváří v tvář, vlivu dobrého živého slova, projevů účasti v radosti i strastech života, opravdových přátelství a skutečných lásek?
Vánoce v minulosti, jak je pamatuji, bývaly hlavně dobou, v níž cílem bylo přinášet radost dětem, radovat se s nimi a radovat se z nich. Probíhaly v intimitě domova. V tom je velká křesťanská symbolika předznamenávající zrozením světla budoucí (velikonoční) příchod života. Dnes je to spíše svátek konzumu pro všechny, který je možné si užít formou hotelového pobytu nebo i v teplých krajinách na pláži.
Změna je dcerou času. Rodí se v nových poměrech. V nich naše společnost stárne, dětí ubývá. Někteří odborníci z oblasti sociálních věd se domnívají, že chybějící pracovní sílu nahradí roboti řízení sociální inteligencí. Mám obavy, stejně jako je měl Karel Čapek před více než 100 lety, že tak pozitivní vývoj to nebude.
Možná, že se lidé budou přesouvat vybaveni digitálními brýlemi a dívat se v metru na filmy prostřednictvím v mozku implementovaných čipů, nebo ani nikam jezdit nebudou a přesouvat se budou jen virtuálně, až nakonec tak budou i komunikovat a ve virtuálním a robotickém světě partnerů a rodin žít.
Možná, že i do lesa na houby budou chodit virtuálně, protože ten pravý bude patřit zvěři (už na tom pracujeme), a když budou mít úspěch, přistane jim u dveří košík hub ze vzdálené pěstírny. Možná, že i včelařit půjde virtuálně. Kdekoli ve světě a po náležité finanční a časové investici získá takový chovatel včel několik sklenic medu pečlivě průmyslově vyrobeného s odpovídajícím složením dané geografické zóny ze "svého provozu" i s certifikátem potvrzujícím pravost produktu, třebas by byl umělý.
Zatím žijeme v jednodušším materialistickém světě spotřeby, ve světě, ve kterém včerejší novinky zaplňují dnešní kontejnery na odpad, ve světě velkého technického pokroku s mnoha rozpory a protiklady, kde z čistě materialistického pohledu nový život představuje ekonomické pasivum pro individuální život jedince. Navíc lidé, kteří se vyvinuli jako vrcholoví predátoři, místo toho, aby nadáni rozumem uplatnili toto postavení k účelnému řízení přírody, obrací své predátorské sklony stále často sami proti sobě.
Abychom mohli prožívat ještě mnohé Vánoce v klidu a míru, je třeba nejen myslet, ale také přispívat k udržitelnému vývoji přírody i lidské společnosti. Počínání lidí vyjadřují často slovesa projednat a vykonat. Zdá se však, že toho prvního máme až příliš mnoho a druhé nám často chybí. Snažme se to změnit.
Přeji všem krásné Vánoce.
Už je tu MÁJIN včelařský kalendář na rok 2025
Každý rok Spolek pro rozvoj včelařství MÁJA vydává včelařský kalendář, který potěší naše členy a příznivce. Tvoříme ho už od léta a umístíme do něj ty nejlepší snímky sezóny.
Sedmisyne, vítej v Májině údolí
Jedním z letošních přírůstků v Májině údolí je sedmisyn jasmínovitý. Opylujícímu hmyzu poskytuje v pozdním létě a celý podzim hojnost nektaru a hnědavý pyl. Tento keř s vonnými květy je původní v Číně a je k mání v našich zahradnictvích relativně krátce. Byl sice vědecky objeven v roce 1907, ale zůstalo jen u objevu. Teprve v roce 1980, kdy byl opět povolen vstup cizím vědcům na čínské území, se tako krásná dřevina dostala do světa.
Mája letí, učí děti
Letošní čtvrtý ročník pobytu dětí v Májině údolí s názvem MÁJA letí, učí děti se zvlášť vydařil. Děkujeme za finanční podporu této skvělé akce plné her a poučení o opylujícím hmyzu v širokých ekologických souvislostech Ministerstvu zemědělství.
Obletované citrusy v Májině údolí
Citrusy kvetou dvakrát ročně. V časném předjaří si jejich voňavé květy včely a čmeláci neužijí, protože rostliny jsou v zimovišti, včely dřímají v chumáči a mladé čmeláčí matky někde v úkrytu. Za to nyní, v podletí, kdy jsou citrusy opět v plném květu, jsou vyhledávanou posilou slábnoucí včelí pastvy v krajině.
Nové rostliny včelí pastvy v době globálního oteplování
„Nové rostliny včelí pastvy v době globálního oteplování – inspirace ze Severní a Jižní Ameriky, jižní a jihovýchodní Asie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu“ byl název jedné z přednášek dr. Švamberka v rámci Májina Spolkového dne, který se uskutečnil na konci července. Aby mohl předseda našeho spolku rostliny názorně předvést, shromáždili jsme z celého světa semena a pustili se do pěstování. Vznikla pozoruhodná sbírka rostlin včelí pastvy, jejíž exempláře však nepřezimují v mrazu. Zimoviště v Májině údolí právě rozšiřujeme.
Májino údolí v plném květu
Vydatná bašta v pozdním létě je pro opylující hmyz nutnost, aby byl dobře připraven na zimu. Proto je Májino údolí v plném květu.
Rozkvetla Májina letničková směs
Včely už začínají vychovávat zimní generaci, pro níž je kvalitní výživa zvlášť důležitá. Úkolem tzv. zimních včel je převést včelstvo přes zimu až do příštího jara. Velice náročný úkol, který zvládnou jen zimní včely s dostatečnou výživou v pozdním létě a podletí. Vynikajícím zdrojem pylu a nektaru v tomto období je Májina letničková směs, která naplno rozkvétá v pozdním létě a poskytuje hojnost potravy až do prvních mrazíků. V období, kdy v současné zemědělské krajině toho již mnoho nekvete, je Májina letničková směs skvělým zdrojem potravy pro veškerý opylující hmyz.
Světový den včel
Dnes se v Májině údolí objevily vlaštovky. Asi to vzaly někudy oklikou. Už jsme se totiž začali obávat, že létajícího hmyzu je v ČR tak málo, že vlašťovkám nestojíme za pobyt. Přejeme k dnešnímu Světovému dni včel všem oslavencům i dalším příslušníkům hmyzí říše, aby měli dobré podmínky pro život. V Májině údolí se o to snažíme ze všech sil.
Letošní chov matek
Jako každý rok dr. Švamberk získal první sérii zavíčkovaných matečníků.
Počasí příliš nepřeje, přesto zůstalo 11 z 20 přelarvených misek.
Zaškolkováno a už se hřejí v líhni.
Letní pobyt dětí v Májině údolí
Přírůstky včelí pastvy v Májině údolí
Do parku rostlin vydatných pro včelí pastvu v Májině údolí přibyly další skvělé kousky. Mezi nimi tis (1), sedmisyn (2), lýkovec (3), hortenzie drsná (4), mákie amurská (5). Posílí naši expozici zaměřenou na vydatné rostliny předjaří, časného jara, léta a podzimu, kdy opylující hmyz zejména v zemědělské krajině strádá nedostatkem potravních zdrojů.
Nezapomeňte na vodu pro včely
Předjaří začalo. V dostatečně teplých dnech se včelky prolétnou, přinesou něco prvního pylu z lísek a potřebují donést do úlu vodu k ředění zásob. Jak říká dr. Švamberk ve svém aktuálním textu v rubrice Průvodce včelařským rokem: „Jakmile to počasí a konstrukční řešení napajedel umožní (nevhodné je použití sklenic při zamrznutí vody), instalujeme na nejteplejším místě blízko stanoviště včelstev venkovní napajedla, abychom usnadnili létavkám donášení vody, které je současně s hledáním prvních zdrojů pylu jejich hlavním úkolem v časném předjaří.“